Nejen na tyto otázky odpovídal v podcastu peníze.cz Jan Charouz, šéf projektu ZaVodou.

Lidé v Česku začínají spořit nebo investovat na stáří v průměru mezi pětatřiceti a čtyřiceti lety věku. Tedy tak o deset let později, než by bylo vhodné. Podle Jana Charouze to má víc příčin. Jednou z těch zásadních je nepřehlednost informací, které se k člověku o penzijku dostanou. Nemožnost zorientovat se a námaha s tím spjatá vedou k tomu, že člověk nakonec mávne rukou.

„Když mi bylo dvacet pět, vůbec jsem nerozuměl, co je penzijní připojištění nebo penzijní spoření. Impulzem k tomu, abych si penzijko založil, pro mě byla až nabídka příspěvku od zaměstnavatele. V rámci ZaVodou se proto snažíme o jakousi osvětu a zjednodušení. Chceme lidem pomoct pochopit, jak to funguje, a pustit se do toho,“ říká Jan Charouz.

K problémům s pochopením a zorientováním se samozřejmě přispívá i to, že v Česku máme penzijka dvě. Staré penzijní připojištění, které si sice už nejde založit, ale pořád ho mají miliony lidí. A jeho novějšího nástupce doplňkové penzijní spoření. To je sice dneska to jediné na trhu, ale informace o obou produktech se přirozeně míchají a nezasvěcenému těžko oddělují.

Staré penzijko má jednu vlastnost: podle zákona nikdy nesmí na konci roku být v červených číslech. Jinými slovy: v penzijku jste nemohli prodělat. „Na první poslech zní skvěle, že nikdy nemůže jít do minusu, ale v praxi to znamená, že ty fondy musí investovat tak konzervativně, že nikdy nemohou generovat zajímavé výnosy. Často tedy nepřekonají ani inflaci,“ vysvětluje Charouz, že peníze ve starém penzijku fakticky ztrácejí na hodnotě.

Nové penzijko, doplňkové penzijní spoření, umožňuje vybrat si z různých investičních strategií, včetně odvážnějšího investování do akcií, které může přinést zajímavé výnosy a doopravdy člověku pomoct vytvořit finanční polštář na důchod.

Pokud tedy někdo má ještě staré penzijko, ve většině případů se ještě vyplatí si penzijní připojištění převést na penzijní spoření. Ovšem neplatí to absolutně. „Doporučuji udělat si investiční dotazník, který je k dispozici na našem webu. Ten na základě vašich odpovědí doporučí ideální směr a strategii spoření. Obecně platí, že pokud zbývá zhruba pět až deset let do výběru financí, tak bych už do nového penzijka nepřecházel,“ vysvětluje Charouz, že pokud už je málo času, konzervativní, opatrná strategie je naopak vhodná – kdyby přišel propad, čas už by ho nezahojil. „Cokoli jiného se už vyplatí převést,“ dodává Charouz.

Převod starého penzijka je navíc dneska už snadný, i když vždycky to tak nebylo. „Když jsem nastupoval do Consequ, kolegové mi říkali, že ten převod může trvat kolem půl roku. Teď je ale možné provést převod elektronicky. Nemusím na poštu, nemusím řešit ověřené podpisy. Převod sjednám online, podepíšu se pomocí Bank ID – celé to trvá deset minut, a pak už jen čekám na převod.“

Ten, kdo ještě penzijko nemá, si s převodem lámat hlavu nemusí. Otázka je jenom, kdy začít a jakou zvolit investiční strategii. Pro někoho může být překvapení, že na důchod se s penzijkem dá investovat prakticky od narození. Penzijko můžou rodiče zakládat i dětem.

A šéf projektu ZaVodou to doporučuje. Ze dvou důvodů.

Jedním je samozřejmě to, že čím déle se investuje, tím víc můžou investice vydělat. Je možné víc riskovat, vydělané peníze se znovu investují a vydělávají další peníze. „Čím dál mají horizont, kdy si budou chtít vybrat peníze, tím dynamičtější a rizikovější – a tedy potenciálně výnosnější – přístup můžeme zvolit. A zároveň můžeme spořit malé částky, protože máme dlouhou dobu spoření,“ říká Charouz.

Druhý důvod? Když děti budou vědět, že jim rodiče od dětství odkládají nějaké peníze na důchod, budou se o věc zajímat, budou finančně gramotnější– a myslet na stáří a na svoje zajištění pro ně bude něco úplně přirozeného.

Poslechněte si celý podcast peníze.cz přímo zde.