Jan Charouz ZaVodou by Conseq
DIP
penzijko
rozhovor
čtení na 4 minuty

Jan Charouz pro iDNES.cz: Penzijko vs DIP: Co je rozumná volba?

Přes dva miliony lidí střádá na důchod ve starém penzijku, které moc nevynáší. Kdo chce s podporou státu vytvořit na penzi větší finanční polštář, může zvolit doplňkové penzijní spoření a nově od letoška i dlouhodobý investiční produkt. Jaká je rozumná volba, co si ohlídat a s jakými poplatky i podporou státu počítat? Na tyto i další otázky odpovídá Jan Charouz, šéf projektu ZaVodou společnosti Conseq.

Pokud chce být člověk v penzi za vodou, kolik by měl ideálně nastřádat a kdy začít?

To je hrozně individuální otázka. Záleží, jaký máte životní standard a jak se chcete mít ve stáří dobře. Pokud si chcete o svém budoucím důchodu udělat představu, začal bych na portále České správy sociálního zabezpečení, kde zjistíte, jaký pravděpodobně dostanete důchod od státu. Z mého pohledu nerad nechávám peníze na stole a pokud mi něco navíc nabízí stát a třeba ještě zaměstnavatel, bych byl hloupý, kdybych to nebral. Proto si do penzijka dávám 1 700 korun a doplňuji to dalšími produkty.

Ve starém důchodovém spoření nyní střádá 2,3 milionů lidí. Pro koho nemá moc smysl v něm zůstávat?

Pokud máte alespoň 10 let do důchodového věku, nedává žádný smysl zůstávat v transformovaných fondech penzijního připojištění. Vaše úspory dokážete mnohem lépe zhodnotit v novém penzijku a rizikovost si můžete nastavit dle vlastních preferencí. Pokud se již důchodovému věku blížíte, už je otázka, zda se vám přechod vyplatí. V posledních letech jde spíš o udržení naspořené hodnoty, než o hon za vysokým zhodnocením. I kdybyste tedy přešli do nového, doporučil bych spíš defenzivnější, pro posledních 5 let klidně úplně konzervativní strategii, která nebude až tak odlišná od starého.

Přechod z penzijního připojištění do doplňkového penzijního spoření dříve znamenal hodně papírování a zabral několik měsíců. Co se v tom změnilo?

Důležité je, že aktivní penzijko, to na které vám přispívá stát, můžete mít jen jedno. Od letošního roku mají ale klienti možnost starou penzijní smlouvu tzv. zamrazit a k ní si založit novou. Mohou tak využít výhod nového penzijka a zároveň mají na již našetřených prostředcích stále garanci nezáporného zhodnocení. Osobně bych tuto variantu však nedoporučoval, protože naspořené peníze na zamraženém penzijku se vám budou zhodnocovat stále stejně nízkým procentem. Zvlášť pokud máte do penze ještě daleko, je škoda nevyužít potenciál vyššího zhodnocení u nového penzijka.

Další, za mě důležitější změnou je možnost rychlého převodu k nové společnosti. Pokud penzijní společnost nabízí možnost podpisu přes BankID, celý převod vyřídíte online. Dříve bylo potřeba výpověď s ověřeným podpisem doručit do staré penzijní společnosti a celý proces trval i několik měsíců. To myslím dost lidí odradilo.

Podle průzkumu se na penzi nepřipravuje řada mladých lidí, protože vnímají, že jejich důchod je daleko. Od jakého věku je ale dobré myslet na penzi?

V podstatě čím dřív, tím líp. Díky složenému úročení se brzký start se spořením na penzi opravdu vyplatí. Pokud začnu ve dvaceti a budu si spořit 1 700 korun měsíčně, pak s dynamickou strategií můžu mít v 65 letech třeba 5 milionů korun na penzi. Když začnu až ve 40 letech, budu mít lehce přes milion. Přitom v prvním příkladu jsem do penzijka z vlastního vložil 918 tisíc a v druhém případě 510 tisíc. Zjednodušeně tedy, když začnu ve dvaceti, vložím do toho sice skoro 2x tolik, ale na penzi budu mít při stejném průměrném zhodnocení 5x tolik.

Málokdo ví, že penzijko můžete sjednat i pro své děti, což je skvělý způsob, jak pak přesvědčit mladé dospělé, jak si spořit na penzi. Nemusí si nic zakládat, nezačínají z nuly a jakmile začnou sami vydělávat, mohou pokračovat v produktu, který už mají od dětství.

Komu a proč byste doporučil založit si penzijní spoření?

Je vhodné pro kohokoliv, kdo si chce spořit na penzi a tyto úspory správně investovat. Je to opravdu jednoduchý produkt. Když si jej chcete založit, stačí si vybrat penzijní společnost, těch je nyní celkem devět. Pak volíte strategii, která vám složí portfolio z různých penzijních fondů podle požadované rizikovosti. Strategie s největším potenciálem výnosu a zároveň největším rizikem jsou často označovány jako dynamické, ty méně rizikové a s nižším výnosem jako konzervativní. Něco mezi jsou pak strategie vyvážené. Správu vašich peněz ve větší míře vkládáte do rukou penzijní společnosti, není tak nutné složitě sestavovat vlastní investiční portfolio.

A co nový produkt DIP? Jaký je rozdíl oproti penzijku, jaká je jeho nákladovost a co si vlastně vybrat? Přečtete si celý rozhovor na webu iDNES.cz.

Potřebujete poradit? Domluvte si konzultaci zdarma.

Mohlo by vás zajímat

Získejte jako první rady a tipy pro váš bezstarostný důchod

max. 2 e-maily měsíčně

souhlasím se zasíláním newsletteru